Péťa jel tramvají, myslel na Johanku, bolavé srdíčko. Slečna s vůní jejích vlasů, sedla si před něj..napsal básničku..moc silný slovo..napsal sračičku

V tramvaji jsou martensky od sněhu,
a černé punčošky, ty rozdávají něhu
Jsem sluneční cukrová vata, marska na Venuši
Něžnost osamělých nočních myšlenek
Odevzdanost mého dýška - 15 eur
Odevzdávám se,
odevzdej se,
nebudu odepsaný
Vedu vnitřní monolog
s vůní tvých opilých vlasů přede mnou