Péťa jel tramvají, myslel na Johanku, bolavé srdíčko. Slečna s vůní jejích vlasů, sedla si před něj..napsal básničku..moc silný slovo..napsal sračičku

V tramvaji jsou martensky od sněhu,
a černé punčošky, ty rozdávají něhu
Jsem sluneční cukrová vata, marska na Venuši
Něžnost osamělých nočních myšlenek
Odevzdanost mého dýška - 15 eur
Odevzdávám se,
odevzdej se,
nebudu odepsaný
Vedu vnitřní monolog
s vůní tvých opilých vlasů přede mnou

ŽIVOT

Dny jsou únava
Noc ratolest radosti
Cigarety každodenní svátost
Tělo rezavý šroub na magnetu Země

Dlouho jsem nic nenapsal
Musím něco napsat
Jsem opilý
Vypil jsem čtyři sklenky Cabernet Sauvignon
Všechno se sbíhá do tohoto nesourodého textu
Bože jsem rád, že jsem ještě v tomhle stavu schopný něco napsat
Nešel jsem do školy..nemám seminárku na Literaturu na filmovém plátně
Doufám, že dnes táta nepřijde domů
Doufám, že nikdo nic nezjistí
Připadám si jako JC beze zbraní a augmentací
A listí opadalo ze stromů
Dvůr za domem vypadá jako opuštěná pohraniční fabrika
Šel jsem nočními uličkami nepozorován městem
Jarda Konáš mi pochválil mé vystoupení-Sunday Morning
Potřebuju kouřit, chlastat a souložit
Potřebuju zase ten pocit objetí, marnivé lásky, tepla, orgasmu a sebelítosti
A všechny pocity se sbíhají do tohoto nesourodého textu
Dnes jdu do Roxy
Potřebuju souložit
Potřebuju si hned teď vyposlechnout Black Flag, Subhumans, Gembrokers, Jamese Colea, Mozarta, Nirvanu, Sex Pistols a vůbec všechno, co mám rád
Potřebuju všechno, hned a teď
Jsem blázen do života

Nemůžu být pohanem

On umřel, nebo utekl, ztratil se(mi), našel(se)...je pryč...vlastně vůbec není, ale nemůžu si ho přivlastňovat. Už to není kočičák, už to není Dionýsios..může být pro mě jen Denisem..je zadaný..a co..stejně by to asi nemohl fungovat, jsme z až moc jinýho a stejnýho těsta. A kdyby něco bylo, zkazilo by to všechno, co bylo před tím. Je to tak lepší? Je nádherný, nemůžu se už na něj dívat, protože je mi smutno z toho, že se nemůžu dotknout. Nesnášim muzea, je tam tolik krásných věcí a na nic si nemůžu sáhnout. V muzeu je expozice rtů a nohou "Nedotýkat se prosím" pac a pusu!

Vůbec netušim...

  Zdaj se mi podivný sny...než si vzpomenu na ten první, tak popíšu jinej. Zdeněk Pohlreich říkal něco o vaření a mě se zdálo, že se na ten pořad zase koukám a on tam říkal, že při vaření se dá dělat všechno, i souložit. V tom snu jsem se dostal někam do kuchyně, šla tam se mnou .ne. Vařila tam spousta lidí, já jen všechno pozoroval, nemohl jsem vydat hlásku a byl jsem pro ostatní neviditelný. Ona se svlékla a začala s těmi kuchaři souložit. jednou rukou míchali vařečkami v kastrolech a druhou si jí přidržovali rukou, zatím co jí nakládali na lince. Ten první sen? Asi si nevzpomenu, bylo to podobně divný, ale tušim že ne tak odporný. Jo možná už vim, teď budu psát automaticky, a budu při tom pomalu vzpomínat. Pendloval jsem různými místy v Praze, kde jsem bydlel a kam rád chodím. Byli tam nějaký mafiáni..teď si uvědomuju, že není zas tak podstatný se o tom zmiňovat, každopádně jsem v tom snu málem přišel o život(to se mi stává často). Napsal jsem mrdku o debilnim snu, ale nehodlám to přemazávat a píšu dál.
  V Řecku měli boha vína. Dionýsa. Dionýsios. Rozbíhám se z kopečka a pronásleduje mě láhev vína. Jdu do hospody a u stolu se mnou sedí láhev vína. U vody je láhev vína. Miluju víno. Trčí z ní brčka, každý se může napít. Podívám se na tu láhev zblízka a zřím, že přede mnou jí někdo vypil, můžu ji otočit a polejt s ní podlahu, lidi kolem mě, potřísnit si oblečení. Jakmile ji přiložím k ústům vyschne. Držím tu flašku v ruce, nebo drží ona mě jako rukojmí? Každej má rád rty a nohy, zvlášť když ho opijou

Nechte mě žít, nechte mě plout, zkuste na mě zapomenout

Jsem unavený, nic nestíhám, potřebuju spoustu peněz..asi to nedávám
Napsal bych něco chytřejšího, být o něco chytřejší
V takřka dvaceti letech jsem pořád zastydlej puberťáček zkříženej s dítětem z pískoviště
Mám labilní emoce, jsem drzej, línej, chci šukat, chci náručí, ale vlastněj jsem jenom hravej. Nejhorší je, že si ty hry už začínám uvědomovat, nemít svědomí, život by byl o poznání snazší
Chci mít nějakou kapelu doprdele, protože brzo asi bouchnu, a to nebude dobrý pro nikoho

Wo ist mein Heim?

Achjo...tak si říkám, jestli má vůbec něco ještě smysl, připadám si opuštěný, Dionýsios má něco s nějakou šlapkou, která prej píchá pětkrát denně a pokaždý s někym jinym. Na stay zmrd párty jsem potkal blonďátého prince...a včera jsem zjistil, že už má taky s někym království...při pohledu na D mě bolí rty a nohy

Připravuju se pomalu na to "slavný" vystoupení před těma školníma imbecilama v XT3 (nikdy to nebude Fatal)..a vypadá to, že mám dost v píči hlas. Dnes jsem nešel do školy, včera jsem byl z těch kokotů tak otrávenej, že jsem se na to dneska vysral. Duranga! Pššš...

Rád bych byl víc tvůrčí. Mňau

Ehm....ehm...tohle jsem zapomněl hodit na blog..dva týdny zpět?

Jsem v čítárně, bez tebe
Spojený jazz se mnou
Hraje tu hudba významně bezvýznamné kapely
bez tebe
Prostě underground, bez tebe
Underground není alternativní
Je tu do alternativy pro beatniky(zombie), hipstery (nerozumíme si) a tebe(rozumíš mi?)
Nejsem dost alternativní
pro tebe
Sedím na proti tvé minulé židli, bez tebe
Atmosféra a myšlenky přesycené nikodehtem
Bez dechu cítím kouř
Jak ten mi tě upomíná!
Jsem v místnosti přeplněné lidmi, objímá mě dým
V místnosti, kde není prázdné židle jsem sám
Kolem klábosí kdosi
a já si roky zvykal na to,
že budu mezi nimi sám
Jsem tu bez tebe
opět
Sám
Se spoustou lidma
Sám
Na to zvyklej
A to je fajn

Dost bylo Dionýsia..aneb s vínem se to nemá přehánět

Tak nějak bych začal moje vnitřní pocity..ne že bych byl opilý, ale mluvím o mých kontaktech s touto osobou...být rodilý mluvčí angličtiny, nazval bych ho "adorable", být rodilý mluvčí v pubertě, nazval bych ho "fuckable"...být já sám, napíšu o něm celou knížku..je to vlastně komplexní osoba, kterou člověk uvidí a ví, že s ní může dělat cokoli, povídat si, jít na koncert, pít v hospodě, vyprávět si kraviny, tulit se...má oči démona, rty francouzský děvky a úsměv malýho děvčátka a já netušim, kde je hranice, kam až můžu zajít, nebudu ho moc otravovat? nespletu se v něm a on ve mě? Ach bože...jeho nohy a rty!

Viskózní teplo

Rezignuju na lásku
Chci jen sex, sex, sex
Ty nahoře a já dole
Jenom sex, sex, sex
Jsi toreador a já rituální zvířecí oběť arény
Býčí sex, sex, sex
Jsem děvka a ty zákazník
Je to sex, sex, sex
Tohle není disco
Jenom sex, sex a sex
6 6 6
Sex, sex, sex
Jsem dítě, co pozbylo drahé nevinnosti
Mám jen sex, sex, sex
Dopředu, dozadu a zpět
Znáš to, sex, sex, sex
Nechávám se zahazovat
Pořád sex, sex, sex
Neptám se, já odpovídám
_______sex, sex, sex
Nechci mrdat, chci náš orgasmus
Myslím sex, sex, sex
Čekám milost, čekám něhu
jenom sex, sex ....a pak nic

grrrrrrrrrrrrrrscgasdfhdfsgk

Pořád na mě někdo vyvíjí tlak a chce se mnou zametat, už mě to nebaví, proč si nemůžu žít ve vlastním světě?

Nedělám si iluze, vždycky je to jinak
V momentě kdy nemůžu, musim zase přidat

Prokletí?

Připadám si, jako bych byl prokletej, když už něco k holce cítím, tak mě nechce...VŽDYCKY!...Řekl, že jsem se zamiloval do nejnespolehlivější holky..jo, to je mi jasný, to její šílenství mě bere, já jí ale asi moc neberu, nemám čas a slova psát tady víc sraček, než je zapotřebí, zatim čau

Jsem v hajzlu

a to ze dvou důvodů...ten první je, že nemám peníze..mám na účtě 659Kč, příčemž mi máma dávala 1200 na opencard a 400 na nějaký zlevněný hadry..utratil jsem za chlast apod. 450...plus, mám ještě pořád platit za 3 klíče do novýho zámku(1. září jsem ztratil klíče a naši měnili zámek) Mám dluh v městský knihovně 167Kč, každý měsíc roste o 0,5% a chodí mi domů pošta. Zítra je poslední párty v rouře a další den Na kaši fest(zítra budu platit asi 140 za lístek a dopravu)...Kubovi dlužim spoustu peněz a už je mi z toho trapně. Tomasovi mám vracet 3000(a z peněz za volbu mu dám 1900). V peněžence mám 150Kč...a včera jsem kupoval knížku, kterou jsem si půjčil a ztratil jí, 240Kč..nádhera...potřebuju stroj na peníze, nevim, kde seženu peníze pro mámu, protože to oblečení jsem si nekoupil....Druhý problém, měl jsem být do neděli u táty, s tím že pojedu na NKF a vezmu si jeho vojenský spacák atd. Jede někam s vojákama a já mám být zase v letňanech, což znamená spoustu blbejch řečí a nevim, jak to bude dál..každopádně nejhorší jsou ty prachy

Jsem slabý

,,,,,, :p jo, čárku na začátku řádku tu chci!

Už jsem to vysvětlil, tak odznova


Jsem slabý
, zevnitř: mám asi tak deset tisíc vad...nestálost, změnu osobnosti podle toho jak se mi to zrovna hodí, nikdy nic nedokončim do konce, nadchnu se pro něco a nemůžu to dodělat, zázrak je, že vůbec píšu tyhle řády...deník si píšu už tak tři roky, ale napíšu tam něco dvakrát a půl roku nic...teď všechny mý neduhy nebudu vyjmenovávat..mohl bych přidat dokonale nechutnej mix arogance a nesebedůvěry....
, zvenčí....ha, před rokem a půl jsem měl 57 kilo, teď mám asi 68..žádný svaly, jen takovej hubenej tuk, nenávidim sport, radši chlastám a hraju ohnutej na kompu, bolí mě záda, mám studený ruce, jsem od krvenej, mám další tělesný vady..ani nebudu zmiňovat co všechno. Rád bych byl někym jinym...
 
        JCííím Dentonem, všechno mít v píči a nemuset se nikoho bát, natože sám sebe...ale nechci žít v tak zlý době jako on

       Tylerem Durdonem, mít všechno v píči, a ještě víc...dělat revoluci.....nechci být v něčí hlavě

       Radkem Škarohlídem...však to znáte...nechci šukat a mít z toho zavšivený vlasy

       Kurtem Cobainem, mít jeho talent....bez jeho nemocí, trýzně a bolesti...ale lze mít bez těhle potíží umělecký nadání, resp. uvést jej v praxi?..spíš ne

Každopádně, mám jen touhy, který ani nedokážu pořádně formulovat, ale že bych se sebou něco dělal to ne, jen plkám a fňukám

Mám rád Dionýsiovy rty a nohy..on je fajn

   Vůbec nevim, jak mám začít...Zase jsem se moc nevyspal. Včera už mi o ní bylo vše jasný. Potřeboval jsem náruč, pomoc a empatii. Šel jsem na hardcore do Roxy. Pozval mě tam Dionýsios. Hoďku před koncertem jsme si dali sraz. Byla hrozná zima..tlachali jsme o mém stavu, o mých zvycích, chování, osobnostech a úchylkách (ach ty jeho nohy)... V Roxy byli jeho kamarádi. Šimon je Němec, z Nordrhein-Westfalen. Pařil jsem s Němci. Chtěl jsem jet domů tak v deset. Přijel jsem o půl jedné...byli jsme v Beer facotory a vypil jsem spoustu ginu, to jsem potřeboval. Spánek byl zvláštní. Zdálo se mi, že se pořád snažím dostat domů, je půlnoc, ale ujel mi vlak..poslední...vestibul zavřen, ujelo to! Ane je vlak..jasný jako facka. Asi v šest ráno mi z nemocnice zavolala máma, to ona umí...Pěkně mě nasrala.

   

  Teď sedím na semináři. Kašlu jako o život. Kašlu její kašel. Kolem mě kašle spousta lidí. Vsadím se, že to je jen jejich kašel. Jsem unavenej a bolí mě hlava...křeče v těle..od rána

  

  Ráno jsem šel dobrovolně na popravu. Zapnul jsem počítač a šel na facebook, lajknul jsem její skvělou fotku...jak jí to sluší.. Podíval jsem se do zpráv, s pocitem těžkého žaludku ještě před rozkliknutím. Bylo mi jasný, co tam uvidím. Stejný kecy, pořád... Zase se mi sevřel žaludek, dal jsem si do břicha a těla pár ran pěstí. Minule se táta divil, odkud mám ty modřiny.

  Bože!!! Nikdy jsem nevěřel, že může být někdo ve vztahu vůči mě sobečtější, než já k němu. Ne, že bych stál o lásku z lítosti, to není láska, ale proč mám herrgott takovou smůlu. Nepopsatelný zklamání...Je to nějaká zpíčená odplata za to, co jsem dělal nechtěně holkám já? Asi jo, kreténovy mlýny melou, a já už jsem sakra moučnej!

   Nechala mě? Mám pocit že ano...co taky jinýho čekat ....nechápu, jak ještě dokážu sám se sebou žít, jsem čůrák

Každej den je nahovno

  Nemohl jsem dnes vůbec usnout. Pořádně jsem spal až ráno. Noc jsem prožil v myšlenkách na ní a podivném příjemném polospánku. Konečně mám rozumný důvod proč neusnout, ona za to stojí, i když jsem ve škole druhej den mrtvej. Mám ji před očima, pořád. Chtěl bych s ní být. V obětí. Přinést jí natrhané květiny...oba v lehkém rauši, za poslechu dobré hudby, cítíme čerstvě posečenou trávu, v obětí, láskyplné líbání..
  Největší prokletí dvojité krásy(vnitřní a vnější) u všech zajímavých a citlivých holek je jistě nesebedůvěra. Hnusný nány se naparují, ale tyhle holky a já jich znám víc, si myslí, že jsou ošklivé..Kdybych s ní byl, snad bych jí přesvědčil. Dal bych jí lásku, která ji asi tak moc chybí. Ale já s ní nejsem. A nevím, jestli stojí o mou přítmnost...a může mi stokrát napsat, že mě chce obejmout. Nejsem si jistý, co ke mě cítí, co ke mě chce cítit. Nevím, co mám dělat...jestli ji mám nechat, nebo ji napsat..Nevim! Nevim!!!! Když jsem se snažil být s ní, tak odmítla, když jsem myslel, že spolu budem sami, tak byla obklopena svojí partou a já pak nejsem schopnej rozumný řeči.
  Pálí mě žáhá, roky cítím únavu, nesvěžest, vyčerpanost životem a melancholii, která mi říká, že se nikdy nic nezmění k lepšímu, sentimentalita...cítím se dobře, když jsem smutný nostalgií, dělá mi dobře, když mám proč plakat. Ale když je to kvůli ní, tak mi to příjemný není. Když jsem si mu stěžoval, že mi sama nenapíše, a že se s ní nemůže vidět, tak mi řekl, že mě nechce...měl jsem v celým těle křeče a záchvaty pláče, to jsem ještě nezažil...jako by mi někde vrazil do hlavy nůž..a při tom jsem se s ní dohadoval na fb. Pak se to srovnalo. Psal jsem sračky..něco i někdo poradil, říkal, že si se mnou jen hraje atd. Bylo mi blbě..a když se to srovnal, stejně nevím na čem jsem. Proč když se konečně zamiluju, tak mě ta holka odmítá?
  Pořád kašlu, chytil jsem od ní nemoc-rýmičku, lásku a kašel...nejkrásnějším způsobem, jako v tom songu Drain You..I´ve ended up in Ane´s infections...