úterý 23. září 2014

Mám rád Dionýsiovy rty a nohy..on je fajn

   Vůbec nevim, jak mám začít...Zase jsem se moc nevyspal. Včera už mi o ní bylo vše jasný. Potřeboval jsem náruč, pomoc a empatii. Šel jsem na hardcore do Roxy. Pozval mě tam Dionýsios. Hoďku před koncertem jsme si dali sraz. Byla hrozná zima..tlachali jsme o mém stavu, o mých zvycích, chování, osobnostech a úchylkách (ach ty jeho nohy)... V Roxy byli jeho kamarádi. Šimon je Němec, z Nordrhein-Westfalen. Pařil jsem s Němci. Chtěl jsem jet domů tak v deset. Přijel jsem o půl jedné...byli jsme v Beer facotory a vypil jsem spoustu ginu, to jsem potřeboval. Spánek byl zvláštní. Zdálo se mi, že se pořád snažím dostat domů, je půlnoc, ale ujel mi vlak..poslední...vestibul zavřen, ujelo to! Ane je vlak..jasný jako facka. Asi v šest ráno mi z nemocnice zavolala máma, to ona umí...Pěkně mě nasrala.
   
  Teď sedím na semináři. Kašlu jako o život. Kašlu její kašel. Kolem mě kašle spousta lidí. Vsadím se, že to je jen jejich kašel. Jsem unavenej a bolí mě hlava...křeče v těle..od rána
  
  Ráno jsem šel dobrovolně na popravu. Zapnul jsem počítač a šel na facebook, lajknul jsem její skvělou fotku...jak jí to sluší.. Podíval jsem se do zpráv, s pocitem těžkého žaludku ještě před rozkliknutím. Bylo mi jasný, co tam uvidím. Stejný kecy, pořád... Zase se mi sevřel žaludek, dal jsem si do břicha a těla pár ran pěstí. Minule se táta divil, odkud mám ty modřiny.

  Bože!!! Nikdy jsem nevěřel, že může být někdo ve vztahu vůči mě sobečtější, než já k němu. Ne, že bych stál o lásku z lítosti, to není láska, ale proč mám herrgott takovou smůlu. Nepopsatelný zklamání...Je to nějaká zpíčená odplata za to, co jsem dělal nechtěně holkám já? Asi jo, kreténovy mlýny melou, a já už jsem sakra moučnej!

Žádné komentáře:

Okomentovat