Zdaj se mi podivný sny...než si vzpomenu na ten první, tak popíšu jinej. Zdeněk Pohlreich říkal něco o vaření a mě se zdálo, že se na ten pořad zase koukám a on tam říkal, že při vaření se dá dělat všechno, i souložit. V tom snu jsem se dostal někam do kuchyně, šla tam se mnou .ne. Vařila tam spousta lidí, já jen všechno pozoroval, nemohl jsem vydat hlásku a byl jsem pro ostatní neviditelný. Ona se svlékla a začala s těmi kuchaři souložit. jednou rukou míchali vařečkami v kastrolech a druhou si jí přidržovali rukou, zatím co jí nakládali na lince. Ten první sen? Asi si nevzpomenu, bylo to podobně divný, ale tušim že ne tak odporný. Jo možná už vim, teď budu psát automaticky, a budu při tom pomalu vzpomínat. Pendloval jsem různými místy v Praze, kde jsem bydlel a kam rád chodím. Byli tam nějaký mafiáni..teď si uvědomuju, že není zas tak podstatný se o tom zmiňovat, každopádně jsem v tom snu málem přišel o život(to se mi stává často). Napsal jsem mrdku o debilnim snu, ale nehodlám to přemazávat a píšu dál.
V Řecku měli boha vína. Dionýsa. Dionýsios. Rozbíhám se z kopečka a pronásleduje mě láhev vína. Jdu do hospody a u stolu se mnou sedí láhev vína. U vody je láhev vína. Miluju víno. Trčí z ní brčka, každý se může napít. Podívám se na tu láhev zblízka a zřím, že přede mnou jí někdo vypil, můžu ji otočit a polejt s ní podlahu, lidi kolem mě, potřísnit si oblečení. Jakmile ji přiložím k ústům vyschne. Držím tu flašku v ruce, nebo drží ona mě jako rukojmí? Každej má rád rty a nohy, zvlášť když ho opijou
Žádné komentáře:
Okomentovat